Po získání Aleppa Assad ještě zdaleka nezískal svůj stát

11.12.2016 17:19:17

Autor: admin

Když prezident Bašár al-Assad začne z trosek Aleppa prosazovat svou autoritu nad rozdělenou Sýrií, bude postavou, která je prakticky nenapadnutelná rebely, ale která stále čelí velkým výzvám při obnově síly jeho státu.

Očekávaný pád Aleppo by znamenal, že rebelové nemají téměř žádnou šanci na vypuzení Asada, ale jejich vzpoura ho zanechala závislého na zahraničních spojencích, zatímco rezignoval na ztrátu částí své země v době kdy drtil tvrdá ohniska odporu.

"Určitě to není konec války ... Ale když budete mít Aleppo, můžete ovládat 90 procent úrodných oblastí Sýrie, regiony s velkými městy a trhy, tedy osídlené oblasti," řekl vysoký představitel pro-Assadovy vlády v regionu.

Nicméně, vítězství na bojišti, které zdá se - prozatím - zajišťuje Asadovi vládu, kterou získal nikoliv s jeho vyčerpanou armádou, ale ruskými válečnými letadly a rázovitými silami zahraničních šíitských milicí podporovaných Íránem.

Assad bude spoléhat na Moskvu a Teherán, aby dostal zpět více území, a aby je udržel a zajistil, což znamená, že bude muset vyrovnat své vlastní ambice s jejich ambicemi.

Ve stejné době, jako povstalci ztratí půdu pod nohama a jak džihádisté ​​mezi nimi získají dominanci, konvenční válka může ustoupit a může přijít doba partyzánských útoků a sebevražedných útoků v oblastech držených vládou.

Situaci zhoršuje to, že válka nabrala sektářské rozměry, které budou rezonovat po celé generace. Povstání se ztotožňuje se Sunnitskou muslimskou většinou, a menšinoví Alawité v čele státu čerpají podporou šíitských islamistů.

Nejhorší ze všeho je, že za téměř šest let války bylo zabito stovky tisíc Syřanů, kolem 11 milionů jich bylo vysídleno, z nichž téměř polovina ze země uprchla, a byla zničena velká část infrastruktury potřebné ke vzkřísení roztříštěné ekonomiky.

Při přestavbě, se také Assad bude muset vypořádat se západními sankcemi na velkou část jeho vlády a s izolací od některých z jeho hlavních předchozích obchodních partnerů - Evropské unie, Turecka, monarchií v Perském zálivu a Jordánska. Státy Perského zálivu zejména také mohou nadále finančně podporovat povstalce.

"Sýrie utrpěla taková zranění, že musí přijít, podle mého očekávání, den zúčtování," řekl Nikolaos Van Dam, bývalý nizozemský diplomat a autor knihy o syrské historii a politice, když mluvil o budoucnosti Asadova státu.

NEPOSTRADATELNÝ

Podle jeho příznivců je Assad nepostradatelnou postavou stojící mezi jeho zemí a absolutním chaosem, rezolutní vůdce války proti džihádistům podporovaným cízími státy, kteří si přejí porážku menšiny a zahájit útoky na jiné státy.

Říkají, že bez něj by se Syrské ozbrojené síly a bezpečnostní služby rozpadly, ze země by se stal zkrachovalý stát a byl by nebezpečím pro celý svět po celá desetiletí.

Přesvědčivá většina spojenců - včetně Moskvy a Teheránu - ho takto vidí a že jeho brilantnost byla "politickým mistrovským dílem," řekl Rolf Holmboe, výzkumný pracovník v kanadském Institutu Global affairs a bývalý dánský velvyslanec v Sýrii.

Ale pro jeho kritiky, Assad je mužem, který radši spálil Sýrii, než aby přišel o moc, diktátor, v jehož věznicích se váleli v krvi jeho protivníci a jehož města byla zničena bombami jeho armády.

Při pohotovém použití Assadových sil proti demonstrantům v roce 2011 a nasazení dělostřelectva a leteckých sil proti syrským městům a obcím, kritici vidí souvislost na příkladu jeho otce Hafez al-Assada, který vládl od roku 1970 do roku 2000.

Hafez rozdrtil islamistické povstání, které začalo v roce 1976, a kulminovalo masakrem tisíců lidí ve městě Hamá v roce 1982, a nastavil tak šablonu pro odpověď jeho syna k protestům arabského jara v roce 2011 a následné válce.

"Nemají žádné jiné řešení, a to je vše. Provádí to podle stejného návodu k použití. Vzal to ze zásuvky a realizoval," řekl Ajmán Abdel Nour, bývalý Assadův přítel a jeho proreformní politický pověřenec, který opustil Sýrii v roce 2007.

Pro Abdel Noura, Assad ve válce byl daleko od muže, kterého nejprve poznal na Damašské univerzitě začátkem osmdesátých let, dlouho před smrtí staršího bratra ho považoval za příštího prezidenta po jeho otci.

"Byl jako každý jiný člověk: velmi pokorný, velmi pěkný, velmi umírněný, protože nepředpokládal, že bude prezidentem," řekl Abdel Nour.

Assadova raná léta jako prezident poté, co v roce 2000 následoval svého otce, zvýšily naděje na politické a hospodářské reformy, ale většinou se to nepovedlo, něco bylo dáváno za vinu staré gardě bezpečnostních náčelníků.

RAQQA NYNÍ ODEPSANÁ

Prezident a jeho spojenci zaměřili svou kampaň na lidnaté, úrodné území, západně od své země a jen málo lidí očekává, že velmi omezené vojenské zdroje rychle převezmou Arabskou poušť nebo území v údolí Eufratu od Islámského státu.

Vysoký představitel Assadovy Sýrie řekl, že Assad prozatím odepsal Raqqa, která se stala de facto syrským hlavním městem Islámského státu, často se odkazoval na arabský výraz Daesh, pokud jde o džihádistickou skupinu jak Washington opravil.

"Režim zapomněl Raqqa už dávno a dává to k odpovědnosti Američanům. Ať jsou znepokojeni Daeshem, jdou a zničí je," řekl představitel.

Přesto Assad sám naznačil v prosincovém televizním rozhovoru, že na konci má v úmyslu obnovit moc Damašku po celé zemi. Na otázku ohledně "federalistického" systému, který Kurdové realizovali v některých částech severní Sýrie, ústřední stát ustoupil, když zamítl jejich městské rady jako "dočasných struktury".

Pro další vojenské zisky po Aleppu, bude Assad nadále spoléhat na ruské letecké síly a pozemní síly dodané Íránem a šíitské milice, především na libanonskou skupinu Hizballáh.

Několik tisíc zahraničních milicionářů již zemřelo v boji za Asada, často na nejdivočejších frontách války a regionální Asadovi nepřátelé věří, že ho učiní trochu více než vazala pro silnější spojence, kteří mají své vlastní agendy.

Abdulaziz al-Sager, Saúdský šéf Jeddah založeném Gulf Research Centre a muž pověřený Rijádem zprostředkovat loni rozhovory mezi syrskými opozičními skupinami, věří, že to ponechalo Asada příliš slabého, než aby účinně vládl v dlouhodobém horizontu.

"Můj názor od prvního dne je, že Bashar al-Assad je v prohrané bitvě. I kdyby získal nějakou pozici, kdo ve skutečnosti dnes vládne Sýrii? Jsou to Rusové a Íránci. Jenom velmi malou roli tam hraje," řekl po telefonu.

Assad sám řekl v televizním rozhovoru, že se radil s Ruskem denně a dodal, že "žádné rozhodnutí nebude vydáno bez diskusí mezi oběma zeměmi".

V Moskvě, Vladimir Dzhabarov, ruský generál speciální služby ve výslužbě a místopředseda výboru mezinárodních záležitostí ruské horní komory parlamentu, řekl, že jeho země nemá v Sýrii žádné postranní úmysly. "Naše vedení vždy říkalo, že nepodporujeme Asada, ale právní stát v této zemi," řekl.

Přesto Assad není bezmocný v jeho jednáních s jeho spojenci. Jak Moskva tak Teherán se spoléhají na jeho přítomnost, aby vláda a bezpečnostní síly zůstaly neporušené a ospravedlnili tak jejich masivní výdaje na válku, a jenom málo lidí věří, že k němu existuje nějaká věrohodná alternativa mezi vyšších kastou jeho vlády nebo armády.

"Írán, Rusko, a Hezbollah ho také potřebují. Rusko a Írán jsou značně omezené v jejich možnostech o jeho ovlivnění," řekl Van Dam

SEKULARISMUS

Jedním z důsledků pádu Aleppa by mohlo být to, že nacionalistické povstalecké skupiny ty, které západní země se cítí schopny podporovat, budou oslabeny, zatímco militantní džihádisté ještě více​​ ovládnou povstání.

"Assad je o krok blíže k jeho cíli ujistit, že krajina rebelů je teroristická, jeho jazykem, který ve svém strategickém pohledu bude způsobem, jak dostat na veřejnost, že západ bojuje spolu s teroristy," řekl Holmboe, bývalý velvyslanec ,

Při tomto argumentu, Assad vždy zdůrazňoval sekulární povahu jeho vládnoucí strany Baas, jako socialistického, pan-arabského hnutí přijatého jeho otcem, který se chopil moci při převratu a jako první vybudoval syrské spojenectví s Moskvou a Teheránem.

Ale kritici říkají, že zatímco je Assad v protikladu k sekulární povaze ideologie své strany, s islamistickým přesvědčením sdíleném jeho vlastními domácími oponenty a ozbrojenci, kteří ohrožují ostatní země, jeho skutečná politika byla velmi sektářská.

Assadovci jsou členy Alawitské sekty, menšinové šíitské odnože, kterou nekompromisní sunnitští islamisté považují za kacířskou a jejichž členové byli dáni na mnoho zajímavých míst v byrokracii, ve vojenských a vnitřních bezpečnostních silách.

"V jistém smyslu, přestože je tento režim sekulární, složení sekulární není," řekl Van Dam, který dodal, že veškeré naděje na budoucí smíření mezi syrskými sektami bude těžké dosáhnout "pro mnoho, mnoho let."

Někteří z jeho nepřátel mají naději pro vnitřní převrat, který by mohl umožnit, že se objeví více kompromisní postava, ale jak jeho vláda získává další vítězství, je těžké pochopit, proč a jak by ho ostatní postavy uvnitř státu chtěli odstranit.

"Vždycky má kompro proti každému z nich. Každý nenávidí každého. Každý zástupce důstojníka zpravodajství, je zcela proti němu. Tak je to. Nikdo se nemůže hýbat. Nikdo nemůže nic dělat," řekl Abdel Nour.

http://www.reuters.com/article/us-mideast-crisis-syria-assad-analysis-idUSKBN1400CC