Odpovědi na časté otázky ohledně EFTA a EHS

11.02.2018 20:04:52

Autor: admin

Co říká Úmluva EFTA o nových členských státech?

Podle článku 56 úmluvy EFTA "může každý stát přistoupit k úmluvě za předpokladu, že Rada EFTA rozhodne o schválení jeho přistoupení. Pokud jde o další formální požadavky, musel by každý nový členský stát požádat o účast na stávajících dohodách o volném obchodu EFTA (čl. 56 odst. 3). "

Rada EFTA je nejvyšším řídícím orgánem EFTA, kde se čtyři státy EFTA - Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko setkávají na úrovni velvyslanců nebo ministrů. Zastoupen je každý členský stát a rozhodnutí jsou přijímána konsensem.

Co je EFTA a jak se liší od EU?

Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) je mezivládní organizace založená v roce 1960 úmluvou EFTA o podpoře volného obchodu a hospodářské integrace mezi jejími členskými státy (dnes Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem) v rámci Evropy i celosvětově.

EFTA nepředpokládá politickou integraci. Nevydává právní předpisy ani nezakládá celní unii.

Prvním cílem EFTA bylo liberalizovat obchod mezi členskými státy. V roce 1972 každý stát EFTA vyjednal s EHS dvoustranné dohody o volném obchodu (FTA). Státy EFTA mají v současnosti 26 platných dohod o volném obchodu nebo čekají na ratifikaci, které se vztahují na 36 partnerských zemí po celém světě.

Od roku 1994 sekretariát EFTA asistoval Islandu, Lichtenštejnsku a Norsku při správě dohody o EHS.

Sekretariát EFTA není zapojen do řízení dvoustranných dohod mezi Švýcarskem a EU. Od roku 2001 je úmluva EFTA průběžně aktualizována s cílem přizpůsobit její obsah dvoustranným dohodám mezi Švýcarskem a oohodou o EHS. Patří sem například ustanovení o volném pohybu osob mezi všemi státy EFTA.

Co charakterizuje dohody o volném obchodu EFTA?

Zóny volného obchodu EFTA obvykle předpokládají odstranění dovozních cel pro průmyslové zboží a ryby. Státy EFTA stále častěji doplňují své dohody o volném obchodu o zásadní pravidla a závazky týkající se služeb, investic nebo veřejných zakázek a reagují šířeji na příležitosti a výzvy v dnešním globalizovaném hospodářském prostředí. Od roku 2010 začala EFTA zavádět ustanovení o udržitelném rozvoji ve svých vyjednávacích procesech a přezkumu stávajících dohod o volném obchodu. Tato opatření se týkají environmentálních a pracovních norem, pokud se týkají obchodu a investic.

Mohou členské státy EFTA rovněž podepsat dvoustranné dohody o volném obchodu?

Ano, státy EFTA nejsou podle úmluvy EFTA povinny uzavírat preferenční obchodní dohody jako skupina. Zachovávají si plné právo vstoupit do bilaterálních dohod třetích zemí.

Co je to Evropský hospodářský prostor?

Evropský hospodářský prostor (EHP) byl zřízen Dohodou o EHP, která vstoupila v platnost v roce 1994. Jeho cílem je rozšířit vnitřní trh EU na tři zúčastněné státy EFTA a vytvořit homogenní Evropský hospodářský prostor. V současné době tvoří EHP 28 členských států EU a tři státy EFTA EHP - Island, Lichtenštejnsko a Norsko.

Je možné stát se stranou úmluvy o EHP a nebýt členem EU nebo EFTA?

V článku 126 úmluvy o EHP je jasné, že se úmluva o EHP vztahuje pouze na území EU, kromě Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Podle stávajícího znění úmluvy o EHP je proto nemožné být stranou úmluvy o EHP bez toho být členem EU nebo EFTA.

Podle článku 128 úmluvy o EHP "každý evropský stát, který se stane členem Společenství a Švýcarská konfederace nebo kterýkoli evropský stát, který se stane členem EFTA, může požádat o účast na této dohodě. Podá svou žádost Radě EHP."

Rada EHP přijímá politická rozhodnutí, která vedou ke změně úmluvy o EHP, včetně případného rozšíření EHP. Rozhodnutí Rady EHP jsou přijímána konsensem mezi EU na jedné straně a třemi státy EHP EFTA - Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem na straně druhé.

Na co se vztahuje Dohoda o EHP?

Veškerá příslušná legislativa v oblasti vnitřního trhu je začleněna do Dohody o EHP tak, aby se uplatňovala v celém EHP. Jádro těchto pravidel se týká volného pohybu zboží, kapitálu, služeb a osob. Dohoda o EHP dále zahrnuje horizontální oblasti, jako je sociální politika, ochrana spotřebitele, životní prostředí, firemní právo a statistiky. Aby se zajistily rovné podmínky hospodářské soutěže v celém EHP, Dohoda o EHP odráží pravidla hospodářské soutěže a státní podpory pravidel dle smlouv EU. Rovněž zajišťuje účast v programech EU, jako jsou programy pro výzkum a vzdělávání.

Co se nevztahuje na Dohodu o EHP?

Dohoda o EHP se nevztahuje na společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU, i když obsahuje ustanovení o obchodu se zemědělskými a rybími produkty. Nevytváří celní unii ani nezahrnuje společnou obchodní politiku, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, spravedlnost a vnitřní věci, harmonizované zdanění ani hospodářskou a měnovou unii.

Schengen není součástí Dohody o EHP. Všechny čtyři státy EFTA se však účastní dvoustranných dohod v Schengenu a v Dublinu a všichni uplatňují ustanovení příslušných právních předpisů EU.

Co je na "modelu EHP" jedinečné?

Dohoda o EHP má jedinečnou institucionální strukturu pro rozhodování, dozor a soudní přezkum, často označovanou jako "dvoupilířovou strukturu". Aby se zajistilo jednotné uplatňování pravidel EHP, státy EHP EFTA zřídily Kontrolní úřad EFTA a Soudní dvůr EFTA, které odrážejí funkce dozorčí činnosti Evropské komise a pravomoci Soudního dvora Evropské unie.

Jak přispívají státy EHP EFTA do EU finančně?

Finanční příspěvky států EHP EFTA do EU souvisejících s Dohodou o EHP jsou dvojího druhu.
 
Za prvé, státy EHP EFTA přispívají ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v EHP prostřednictvím grantů EHP. V současné době jsou zeměmi, které jsou příjemci pomoci Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Kromě grantů EHP Norsko financovalo paralelní schéma od roku 2004 tzv. norské granty. K financování období 2014-2021 jsou třeba celkové finanční prostředky ve výši přibližně 400 milionů EUR ročně. Tyto příspěvky nejsou spravovány EU, ale úřadem pro finanční mechanismus EFTA ve spolupráci s přijímajícími zeměmi.

Za druhé, státy EHP EFTA přispívají programům a agenturám EU, které participují na základě úmluvy o EHP. Tyto příspěvky jsou přidávány do rozpočtu EU, čímž se zvyšuje celková finanční částka daných programů a agentur. Pro současné víceleté rozpočtové období EU na období 2014-2020 činí celkový příspěvek EHP EFTA na programy a agentury EU přibližně 460 milionů EUR ročně.