Od zavedení eura nejvíce získalo Německo

28.02.2019 17:13:48

Autor: admin

Nová studie z Centra pro evropskou politiku ve Freiburgu ukázala, že Německo od zavedení eura "dosud nejvíce" získalo. Itálie a Francie zaznamenaly za posledních 20 let v prosperitě pokles. Podle zprávy střediska pro evropskou politiku (CEP) získalo Německo v letech 1999 až 2017 v důsledku zavedení eura téměř 1,9 bilionu EUR (2,1 bilionu dolarů).

Think-tank se sídlem Freiburgu je součástí Stiftung Ordnungspolitik a zkoumá a vyhodnocuje politiku EU.

Výzkumníci Alessandro Gasparotti a Matthias Kullas v pondělí zveřejnili studii "20 let eura: vítězové a poražení", která používá "syntetickou metodu kontroly", která analyzuje, které země z eura získaly a které z něj ztratily.
Zjistili, že Německo a Nizozemsko jsou jediné země, které z eura získaly značné výhody. V Německu během tohoto dvacetiletého časového rámce nová měna vytvořila navíc 23 000 EUR na obyvatele.

Řecko původně od eura mnoho získalo, ale od roku 2011 utrpělo obrovské ztráty .

Ve srovnání s německým přínosem bilionů eur, Řecko mělo pouze zisk ve výši 2 miliardy eur, což během 20 let existence eura přineslo zisk 190 eur na obyvatele.

Kromě Německa a Nizozemska byl trend eurozóny poklesem prosperity.

Ve Francii činil tento pád 3,6 bilionu EUR a v Itálii 4,3 bilionu EUR. Tento propad činí 56 000 EUR ve Francii a 74 000 EUR v Itálii na jednoho obyvatele.

Snaha konkurovat

Jedním z hlavních důvodů poklesu prosperity byla podle zprávy mezinárodní konkurenceschopnost.

Před zavedením eura byly země schopny devalvovat své měny, aby svůj vývoz na světovém trhu zlevnily.

To je činilo globálně konkurenceschopnějšími a bylo to nástrojem, kterým se země vymanily z ekonomických potíží.

"Problém odlišné konkurenceschopnosti zemí eurozóny zůstává nevyřešen," napsali výzkumníci Alessandro Gasparotti a Matthias Kullas.

"Zvláště Řecko a Itálie se v současné době potýkají s velkými obtížemi kvůli tomu, že nejsou schopny devalvovat svou měnu."

Cílem studie bylo vyčíslit dopady eura oddělením od jiných faktorů, jako je politika a reformy.

Každá z osmi zemí, které byly předmětem výzkumu, byla zařazena do kontrolní skupiny složené z dalších osmi zemí s podobnými ekonomickými trendy jako je inflace, průmyslová produkce a mezi jinými i úroveň dovozu a vývozu.

Výzkumníci pak tyto údaje extrapolovali na projekt, kde by každá země byla, kdyby se k euru nepřipojila.

Tyto údaje nezohledňovaly politiku, reformy a jiné vnější faktory. Přestože výzkumníci uvedli, že tato metoda je "daleko nadřazená ostatním metodám", uvedli také, že "nedostatek spolehlivých empirických údajů" analýzu ztěžuje.