Nestabilní česká jízda v Evropě

21.06.2018 20:16:36

Autor: admin

Česká republika byla dlouho považována za klenot západního liberalismu. Od pražského jara 1968 do sametové revoluce roku 1989 zmínka o zemi vyvolávala obraz ostrého nezávislého odporu vůči sovětské nadvládě i vzestup odpovědného demokratického vládnutí, jaké bylo zakotveno zakladateli T.G.Masarykem a Václavem Havlem.

Bohužel prohlubující se polarizace a politická dysfunkce České republiky potlačila její již jednou zářící reputaci. Poslední dvoje volby v České republice přinesly výsledky, které zpochybňují její odhodlání k právnímu státu a základním právům v zemi a která měla velkou pozornost veřejnosti pro své demokratické pověření.

Koncem ledna se čeští voliči rozhodli znovu zvolit svého kontroverzního prezidenta Miloše Zemana, který je otevřeným populistou a který žertoval o vraždění opozičních novinářů a jehož nejvyšší poradce má úzké vazby s vnitřním kruhem Vladimíra Putina a je tím, kdo pobouřil civilizovanou společnost tím, že popisoval islám jako "náboženství nenávisti".

Na setkání v Praze po volebním vítězství přeložili Zemanoví věrní prezidentova slova v činy: prezidentoví zaměstnanci a příznivci byli zachyceni na kameru, jak fyzicky napadají novináře, dávají pěstí do tváře a ničí jejich vybavení.

Mnoho lidí v mediální komunitě je přesvědčeno, že situace se zhorší.

Kontrolní mechanismy, které omezovaly autoritářské instinkty prezidenta Zemana během jeho prvního volebního období, rychle ubývají. V parlamentních volbách, které proběhly v říjnu minulého roku, získala téměř 30 procent hlasů protisystémová strana vedená miliardářem Andrejem Babišem a největší počet míst v Parlamentu. Zeman jmenoval Babiše za předsedu vlády a pověřil ho vytvořením koaliční vlády.

Babišova finanční minulost je spornou otázkou. Svůj růst z ničeho zahájil podle mnoha zpráv, jako důstojník v komunistické StB. Jeho bývalí partneři v Agrofertu, tedy konglomerátu, který nyní vlastní, se ho pokoušeli vyhodit a žalovat, ale podařilo se mu získat veškeré akcie společnosti.

Na rozdíl od liberálních předchůdců, takových jako Havel, Zeman a Babiš v pohodě podporují agendu Kremlu. Zeman podpořil Putinův zásah v Sýrii a ruskou anexi Krymu od Ukrajiny. Oba se otevřeně postavili proti sankcím EU namířeným proti Rusku.

Babiš a Zeman se nadšeně dívali na ekonomickou expanzi Pekingu v České republice, což vedlo k tomu, že čínské firmy skupují všechno od českých bank až k nejstaršímu českému fotbalovému týmu Slavia.

Podle zprávy Atlantic council se investice Číny do technologií v Evropě rostou obavy na úrovni kabinetu.

Peking rozšiřuje své strategické investice v Evropské unii, jako jsou železniční uzly a námořní přístavy pro iniciativu Belt and Road, což je strategie, která vyvolává bezpečnostní obavy ohledně konečné agendy Pekingu.

Česká republika je středem geopolitických ambicí Pekingu v Evropě.

V domácí politice Babiš otevřeně mluvil o své preferenci k demontáži demokratických institucí v České republice. Ve své autobiografii distribuované příznivcům během kampaně navrhl, že jedním z řešení pro přerušení politického patu v zemi by bylo zrušení senátu a regionálních volených rad. Také se dostal do války proti soudnictví, když žalobci vedli proti Babiši otevřené trestní stíhání kvůli údajnému obrovskému podvodu ve výši 2 miliard dolarů z dotací EU.

Vzhledem k tomu, že je aktivně trestně stíhán, má Babiš potíže přilákat do své koalice seriozní hlavní strany. Navzdory tomu, že Babiš přijal pragmatický tón, komplexní parlamentní matematika pro formování vládní koalice ho přiměla, aby prozkoumal možnost partnerství s extrémistickými politickými stranami. Z jedné strany se Zeman a Babiš přiblížili k radikální krajně pravicové straně SPD vedené Tomiem Okamurou.

Minulý podzim tajemník SPD prohlásil, že "Židé, homosexuálové a Romové by měli být plynováni." Babiš zvažuje také koaliční partnerství s KSČM, která chce, aby oslavil 70. výročí převratu z roku 1948, který svrhl zvolenou vládu.

Jakékoli bytí s těmito politickými rozdíly by představovalo vážné ohrožení integrity institucí.

Stejně jako ostatní východoevropští oligarchové ukázal Babiš vzor obcházení soudního systému a politizování soudního procesu, aby mohl bojovat své obchodní boje.

Klíčovým prvkem kampaně ANO, kterou vedl Babiš, bylo nalézt politiku ochrany zájmů domorodého obyvatelstva proti zájmům přistěhovalců i zahraničním investorům a zejména hrozil australské těžařské společnosti. Také podpořil zřízení parlamentní komise, která by "vyšetřovala" a případně zvrátila některé minulé privatizace. To je obzvláště problematické pro právo zákona, jestliže již u soudů existují případy, aby o těchto věcech rozhodlo.

Zeman a Babiš systematicky narušují právní stát a demokratické instituce v České republice. Jejich jedovatá směs je taková, která bude dále odcizovat od EU a USA a potenciálně ohrozí oddanost země EU i NATO.

Proto jsou USA, evropské a transatlantické instituce povinny udržovat politický a právní tlak a zajistit, aby respektovali své závazky vůči evropským a západním demokratickým, zákonným a ekonomickým normám.

Vzhledem k tomu, že v bloku probíhají jednání EU o rozpočtu na roky 2021-27, je třeba, aby Praha pochopila, že evropští daňoví poplatníci nejsou ochotni podepsat akce nebo politiky, které jdou proti mezinárodně uznávaným standardům demokracie a právního státu a které vážně ohrožují postkomunistický úspěch České republiky.