Nebezpečné souvislosti mezi Sýrií a Ukrajinou

04.12.2016 15:35:55

Autor: Jan Vasko

Navzdory tomu, co říká Vladimir Putin, Spojené státy stále odmítají uvěřit, že je Rusko zapojeno do nové studené války, a že USA prohrává. Ale Rusko agresivně prosazuje svou vůli, všude tam, kde chybí vedení USA. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se zdá být v posledních týdnech všude, mluví několikrát se svým americkým protějškem a jinými v tomto regionu, prodává Rusko jako partnera pro mír a stabilitu přičemž Západ čelí krizi.

Odborníci z leva i z prava podobně varují, že spolupráce s Ruskem v Sýrii může mít potenciálně katastrofální následky pro USA, ale příliš mnoho Američanů to stále nechápe, jak úzce souvisí tyto dva konflikty, a americká politika se má ještě konfrontovat s realitou, že Sýrie a Ukrajina jsou součástí stejné mise Ruska a tou je zničení poválečné architektury Západu. K dosažení tohoto cíle, Rusko sleduje jasnou politiku rozvratu, chaosu a destabilizace na Ukrajině a na Středním východě, s cílem donutit Západ, aby jako partner s Ruskem "vyřešili" krizi, která byla vytvořena.

Nyní se chystá zahájit přímé vojenské tažení v Sýrii. Rusko chce od USA, aby vstoupily do Ruskem vedené koalice proti Islámskému státu a dokončily tak rehabilitaci Bašára Assada, jinak skončí v přímém konfliktu s Ruskem na Středním východě. Opravdu, mnoho z protileteckých a dalších ruských zbraňových systémů přesunutých do Sýrie jsou vhodnější pro střelbu na americké bezpilotní letouny a jiné zbraně, ke kterým však Islámský stát nemá přístup.

To naznačuje, že taková koalice je více méně dobře vybudovaná past pro Bílý dům a pro Evropu. Rusko vytvořilo konflikt na Ukrajině. Jeho vojenská podpora pro Asada stimuluje krvavou občanskou válku a uprchlickou krizi ze Sýrie. Ruské úsilí také materiálně pomohlo při vytvoření Islámského státu, nejbohatší, nejozbrojenější teroristické sítě v historii.

Pochopení toho, jak Rusko připravilo falešnou volbu mezi přijetím Ruska jako dominantní síly v jeho "sféře vlivu" nebo rozšíření konfliktu je nezbytné připustit, že ani jedna volba není odpovědí.

Příliš často političtí analytici debatují, zda Kreml je strategický nebo pouze taktický ve svém přístupu k zahraniční politice. Ale na odpovědi nezáleží. Nepotřebuje rámcový plán, kdy má jeden jasný strategický cíl při rozhodování, aby udělal z USA nepřítele, a aby vypadaly slabě. Kreml byl oportunistický a v rozhodující chvíli uchopil pozici síly na Středním východě a v Evropě, zatímco v USA klesala pozornost.

Když občanské povstání proti Asadovi v Sýrii nejprve začalo, lídři povstání doufali v západní podporu. Podpora pro rebely se děla jen velmi pomalu, a to navzdory časným výzvám, aby Assad opustil moc, ale Rusko touží chránit svou vojenskou oporu u Středozemního moře a na jižním křídle NATO, aby bylo připravené vymezit se vůči politice USA a dodávalo Asadovi zbraně, vojenské poradce, zpravodajskou a politickou podporu. Poté, co Sýrie nasadila v srpnu 2013 chemické zbraně proti rebelům a civilistům, Rusko zprostředkovalo dohodu s USA na záchranu Asada od vnější vojenské intervence.

Ruský podpora Asadovi umožnila občanské válce, aby pokračovala po celá léta na tak intenzivní úrovni krveprolití a ničení. Ale dodávky výzbroje nebyly jejich jediným nástrojem pro záchranu jejich primárního regionálního spojence. Také se podílí na budování motoru terorismu, aby otevřely druhou frontu syrské války.

V době, kdy byla podepsána dohoda o chemických zbraních, povaha války v Sýrii se změnila. Předtím, než začaly v roce 2014 v Soči olympijské hry, Rusko vydalo varování o možných útocích severokavkazských extremistů a přesunul vojenské prostředky do regionu pro získání Krymu, a tam byly pověsti, nyní potvrzené ruskými investigativními novináři, že Rusko aktivně exportovalo bojovníky ze severu Kavkazu do Sýrie. Elena Milashina, která píše pro list Novaja Gazeta, zdokumentovala, jak od roku 2011 FSB stanovila bezpečné cesty pro bojovníky na severním Kavkaze k dosažení Sýrie přes Turecko. Místní FSB důstojníci, někdy s pomocí místních zprostředkovatelů a komunitních vůdců, povzbuzovali a pomáhali džihádistům opustit Rusko do bojů na Středním východě, v mnoha případech poskytli dokumenty, které jim umožnily vycestovat.

Pravděpodobně to nebylo pro FSB těžké prodat rodícím se džihádistům: Jít bojovat do pouště, pro nekonečné bohatství a slávu, nebo zůstat v Rusku, kde bezpečnostní služby měly docela dobré krytí, aby mnoho z nich zabily.

Mnoho z nich odešlo. Na konci roku 2012, se rusky mluvící džihádisté ​​začali sjíždět v Sýrii. V závislosti na regionálních zpravodajských zdrojích, které pozorně sledovaly jejich pohyby a činnost, ruští mluvčí vyjednali sjednocení islámského státu v Sýrii a Iráku, aby vytvořili současnou formu Islámského státu.

Najednou se válka v Sýrii stala "matoucí" pro americké politiky, kteří hledají cestu ven z války a konec Asadova režimu. Byli tam "dobří rebelové" a "špatní rebelové", a USA se nemohly rozhodnout, kterou stranu budou podporovat. Tato taktika byla podobná nepravidelnému válčení, které Rusko používá na Ukrajině.

Válka v tomto bodě také odvrátila pozornost od Asada a Sýrie, směrem k Iráku. Západní frontu ISIL vedli rusky mluvící militanti, včetně sunnitských vojenských důstojníků Saddámovy éry vyškolených Sověty či Rusy. Od začátku, byla jejich snaha úzce koordinována. Objevily se zprávy od kurdských sil o ruských agentech na tajných základnách v poušti.

http://www.politico.com/magazine/story/2015/09/putin-syria-ukraine-213173