Irácký vzdušný prostor je otevřený pro izraelský útok na iránské milice

27.01.2019 18:44:17

Autor: admin

Bez ohledu na pokračující izraelské útoky na iránské cíle v Sýrii se v iráckých médiích minulý týden objevil další zajímavý postřeh. Irák se jeví jako potenciální cíl pro Izrael, který zvyšuje úsilí k odstranění iránského pozemního mostu do Levanty.

Nedávné izraelské nálety dokazují, že systémy protivzdušné obrany, které dodává Rusko Sýrii, nestačí k odvrácení izraelské agrese proti íránským cílům v této zemi, ale ještě to nemusí to být vše. Izrael může brzy změnit způsob, jak zasáhnout íránské cíle jinde, než v Sýrii a zahájit letecké kampaně v Iráku, kde je vzdušný prostor bezbranný a politické vakuum je příliš hluboké na to, aby vláda uplatňovala územní svrchovanost.

Ruské systémy protivzdušné obrany S-300 čekají na otestování v probíhajícím syrsko-izraelském konfliktu a podle nedávných zpráv Syrská arabská armáda (SAA) tyto systémy nepoužila k odražení nedělního rozsáhlého leteckého náletu Izraele na různé syrské a íránské pozice v jižní Sýrii. V roce 2018 použila SAA střely S-200, které omylem zaměřili na ruský letoun a Rusko oznámilo následné dodávky pokročilejších systémů S-300 s novými radary do Sýrie. Přestože syrská vláda a Rusko tvrdí, že syrské systémy protivzdušné obrany úspěšně ukončily misi tím, že zachytily většinu izraelských střel, které byly vypáleny z libanonského vzdušného prostoru, zůstává nejasné, zda jsou slavné systémy S-300 schopny bránit Sýrii proti pokročilému a technologickému národu, jako je Izrael.

Bez ohledu na pokračující izraelské útoky na irácké cíle v Sýrii se v iráckých médiích minulý týden objevil další zajímavý postřeh, když americký ministr zahraničí Mike Pompeo varoval centrální iráckou vládu před možnými izraelskými nálety proti šiitským skupinám milic v této zemi. Irácké noviny uvádějí, že Pompeo vyjasnil irackému premiérovi Adelu Abdul Mahdimu, že vláda USA se zdrží akcí, kdyby izraelské rakety začaly pršet na iránské cíle v Iráku.

Irácký test s Iránem prověřenými skupinami milicí, kteří získali v květnu 2018 v posledních volbách přístup do iráckého parlamentu jako druhý největší blok, byl pro svět podnětný stejně jako pro centrální iráckou vládu. Poslední politický pokus bývalého premiéra Haidera al-Abadiho plánoval přiblížit skupiny milicí vládě, když se snažil vyhodit bezpečnostního poradce odpovědného za milice Faliha al-Fayyadha a sám ho nahradit. Fayyad, který nevidí nutnost skrývat své spojení s Iránem, získal tuto pozici pod Mahdim a byl dokonce nominován, aby se stal ministrem vnitra. Spor ohledně Fayyáda vyvolal politický pat, jak Irák stále čeká na to, aby se někdo stal ministrem vnitra a aby se vypořádal s hodně křehkou bezpečnostní situací na světě.

Zprávy, že USA byly znepokojeny případnou izraelskou leteckou kampaní proti šiitským milicím v Iráku, se objevily v době, kdy diskuse o vládní kontrole nad milicemi stále pokračuje. Jediným známým faktem v dramaticky komplikovaném politickém patu v Iráku je myšlenka, že irácká vláda se vzdala kontroly nad milicemi a současný obraz je o úplné ztrátě kontroly nad íránskými milicemi.

Iránský pozemní most k Levantu nadále funguje bez jakéhokoliv přerušení a je pravděpodobné, že bude v blízké budoucnosti funkčnější, když se americké jednotky připravují na stažení ze Sýrie. Jedinou silou, která vytvořila překážky pro velký strategický cíl Mulláhova režimu spojit Bejrút s Teheránem prostřednictvím bezpečných pozemních cest, je dosud Izrael. Přeceňovaná důvěra Trumpovy vlády k obnovení sankcí za účelem potlačení regionálních schopností Íránu signalizuje, že židovský stát zůstane déle osamocen a bude jedinou preventivní vojenskou silou proti Iránu v této záležitosti.

Iránský pozemní most se tudíž netýká jen přesunu vojenského vybavení do Levanty, ale je propracovanějším projektem, který zahrnuje vytvoření, sponzorování a ovládání zástupných sil na cestě. Irák vstupuje do obrazu nejen kvůli geostrategickému umístění Iránu sousedící jak se Sýrií tak s Irákem, ale také kvůli pro-iránskému šiitskému obyvatelstvu a ochotou velkých skupin milicí pokračovat v boji pod íránským praporem. V tomto ohledu je Irák pro Irán bezpečnější než Sýrie, kde většina místního obyvatelstva jsou nepřátelští sunnitští arabové řízený spíše slabším íránským klientem, který v žádném případě nenahrazuje obětavé íránské zástupce v irácké vládě a ve vojenském aparátu.

Za předpokladu, že Sýrie nakonec dokončí instalaci raket S-300 a zvládne použití komplikovaných ruských radarových systémů k lovu izraelských stíhaček, které narušují jejich vzdušný prostor, aby zasáhly íránské cíle bude iracký vzdušný prostor i nadále bezbranný vůči Izraeli. Ačkoli výpočty, podle kterých mohou ruské letecké obranné technologie zachránit Sýrii, mohou poukazovat na zničující chybu pro Syřany i Iránce, Izrael dělá íránský pozemní most do Levanty extrémně zranitelný také v Iráku.

Rusko nemá v úmyslu vměšovat se do irácké politické a bezpečnostní krize, aby dělalo strážce milicím podporovaným Iránem a USA v případě izraelských vzdušných operací signalizují nečinnost, pokud se zaměří na skupiny milicí. Pokud se Izrael rozhodne zaútočit na iránské zástupce v Iráku, nejen že jeho stíhačky nenarazí na žádný schopný odpor, ale také tam bude mnoho místních frakcí ochotných sdílet informace o pobytu iránských zástupců v zemi.