Visegrádská čtyřka: Co nacionalismus rozděluje, xenofobie spojuje

31.08.2016 16:16:58

Autor: Jan Vasko

Ekonomická krize, která začala v Evropě v roce 2009 odhalila nepříjemnou pravdu: liberální demokracie ve střední Evropě není bezpečná. Pro Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, zdá se, že členství v EU a NATO nezaručí, aby ústavní kontrola a rovnováha vždy zůstala na svém místě. Až do poloviny roku 2000, se vláda autoritářského Vladimíra Mečiara na Slovensku (1992-1998) zdála mimořádnou událostí mezi ostatními liberálními demokraciemi Visegrádské čtyřky. Toto období na Slovensku vypadalo jako při nedokončené transformaci od komunismu k demokracii. A zdálo se, že od té doby by se střední Evropa mohla stát více integrovanou se západní Evropou, pluralistickou a otevřenou. Tváří v tvář ekonomice EU, uprchlické a bezpečnostní krizi přibližně od roku 2008, věci se mají jinak. Visegrádská skupina soudí instituce EU a demokracii poněkud přísně. Bohužel, ani liberální demokracie, ani závazek týkající se evropských hodnot, jako individuální svobody, rovnost a tolerance nejsou zakotveny ve společnostech V4 do rozměru, který mnozí, včetně mě, předpokládají. Polsko ukazuje cestu Mezi východoevropskými satelity Sovětského svazu v roce 1980, to bylo v Polsku hnutí Solidarita a polský papež, kteří objevili cestu od komunismu k demokracii. V prvních desetiletích dvacátého prvního století, to bylo Polsko, které jako první směřovalo k neliberálnosti a proti-evropskému etnickému nacionalismu. Dvouletá kvóta strany Právo a spravedlnost ve vládě v Polsku (2005-07) se stala předzvěstí toho, co přijde v roce 2010. Podle historika a novináře Adama Michnika, bratři Kaczynští, kteří obsadili pozice prezidenta a premiéra v Polsku se pokusili o permanentní "morální revoluci". Speciální služby a státní zastupitelství organizovaly provokace proti lidem, kteří byli označeni jako nepřátelé. Nezávislost polského soudnictví byla primárním cílem. Jsme svědky toho samého po znovuzvolení strany Právo a spravedlnost do polské vlády v říjnu 2015, s výjimkou doby útoku na ústavní rozdělení pravomocí je ještě více odhodlaná. Nová vláda otevřeně ignoruje rozhodnutí Ústavního soudu. Ta také udělala čistku ve veřejnoprávních televizních kanálech. Sledování polské veřejnoprávní televize dnes poněkud připomíná komunistickou éru, s výjimkou divné hry na nacionalismus devatenáctého století. Maďarsko, Česko a Slovensko následuje Slovensko bylo výjimkou před rokem 1998. Ale Polsko není výjimkou v roce 2010. V Maďarsku se věci pokazily již v roce 2007 na základě tehdy socialistické vlády Ference Gyurcsányho. Vládní neschopnost a korupce se setkaly s násilnými pravicovými demonstracemi, které byly rozdrceny policií. Volba do vlády strany Fidesz v roce 2010, strany, která je poháněna revoluční nacionalistickou horlivostí, zahájila éru anti-liberálního a anti-globalizačního trendu v Maďarsku. Tento trend byl poháněn údajnou potřebou vyrovnat skóre s komunistickým režimem a jeho zbytky ve společnosti. Někteří čeští a slovenští politici si vzali listy z učebnic napsanými bratry Kaczynskými a Orbánem. Český prezident Zeman se pokusil nainstalovat de facto prezidentský režim po pádu středo-pravé vlády v roce 2013. Zeman nyní otevřeně sdílí platformu s českou krajní pravicí. Plánuje vznik příští vlády s Andrejem Babišem, stinným miliardářem. Babiš náhodou koupil dva přední deníky před volbami v roce 2013, které ho vynesly do současného kabinetu. Na Slovensku nominálně socialistický premiér Fico přecenil výhody anti-imigrantské kampaně v předehře k březnovým volbám v roce 2016. Fico byl pak naštěstí nucen sestavit vládu se dvěma středo-pravicovými stranami. Kouzelná síla xenofobie Všechny čtyři Visegrádské společnosti jsou nyní stále více vnitřně polarizované. Etnickým nacionalistům, kteří mají alespoň nějakou sílu v každé zemi, se daří společnost polarizovat. Sdílejí také metodu: verbálních útoků na politické oponenty a na menšiny, ať už jde o etnické menšiny nebo osoby se zdravotním postižením. Kde Visegrádská čtyřka již dříve nesouhlasila, oni teď souhlasí. Kde oni zapomněli své společné vyjednávací pozice v době, kdy přijeli do Bruselu, jsou nyní jednotně v jejich opozici vůči kvótám uprchlíků. Nechtějí uprchlíky, muslimy nebo kohokoliv jiného. Paradoxně, ale také nechtějí vést k EU k ekonomickému růstu. Volby a občanská společnost Je naděje. Všeobecné volby v zemích V4 jsou stále svobodné a spravedlivé - do té míry, že jste ochotni přehlédnout vládní kontrolu nad médii (v Polsku, Maďarsku a na Slovensku více než v Česku). A občanská společnost ve V4 žije ve vzdoru, ať už se jedná o desítky dobrovolníků, kteří pomáhají uprchlíkům ve střední a jižní Evropě, nebo z minulého týdne masivní demonstrací proti autoritářské vládě v Polsku. Pokračující existence liberální demokracie v zemích Visegrádu záleží na mnoha věcech. Prosperující EU patří mezi nejdůležitější. https://www.linkedin.com/pulse/visegr%C3%A1d-four-what-nationalism-divided-xenophobia-unites-v%C3%ADt-novotn%C3%BD Od Horakvlado (Vlastní dílo) [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons