Rus bojuje za oběti Stalina

16.12.2016 20:19:47

Autor: Jan Vasko

Před téměř 80 lety Stalinova tajná policie zastřelila praděda Denise Karagodina. Nyní po nových objevech otřásá Ruskem. Denis Karagodin odkrývá některé nepohodlné pravdy pohřbené po desetiletí v rokli poseté odpadky na okraji sibiřského města Tomsk.

Před téměř 80 lety Stalinova tajná policie zastřelila jeho pradědečka Stepana a hodili sem tělo. Nyní pan Karagodin otřásl Ruskem, když se může pochlubit exkluzivním šetřením, které říká, že odhalil všechny Ty, kteří se podíleli na zabíjení.

"Pohřbili ho sem a mysleli, že příběh skončil," říká pan Karagodin, rychle mluvící 34-letý pán, který nám ukazuje intenzivní oči, které zírají z fotografií jeho praděda. Stepan se stal obětí Velkého teroru sovětského diktátora proti takzvaným nepřátelům lidu. Byl obviněn ze špionáže pro Japonsko, ale v roce 1955 po Stalinově smrti bylo Stepanovo jméno očištěno. "Tím se domnívali, že tato záležitost byla urovnána," řekl pan Karagodin. "Chtěl jsem ukázat, že tomu tak není."

Strávil pět let pročítáním dokumentů v archivech bezpečnostní služby a dalších státních orgánů. Jeho výzkum mu dovolil dát dohromady řetěz rozkazů, který jak říká dává vinu asi 30 lidem, od Stalina až ke třem údajným popravčím.

Vyšetřování v Rusku prolomilo ledy, kde stát vedl 17 let bývalý plukovník KGB Vladimir Putin, který do značné míry přehlíží zločiny Stalinovy ​​éry. Kreml uctívá vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce a industrializaci, která se konala za Stalina a do značné míry ignoruje mnoho milionů lidí, kteří byli zabiti nebo vyhoštěni za jeho vlády z ideologických důvodů.

Ruská veřejnost se posunula blíže k přístupu Kremlu. Průzkum v srpnu 2007 nezávislou výzkumnou organizací Levada-Center zjistil, že jen 9% Rusů vidělo Stalinovy represe jako politickou nutnost, která byla historicky oprávněná. Letos v březnu anketa zjistila, že tento názor nyní sdílí 26% respondentů. Před devíti lety 72% respondentů nazvalo politické represe trestným činem. V letošním průzkumu to udělalo pouze 45% respondentů.

Po celá léta, jednotlivci byli schopni získat přístup ke spisům pronásledovaných členů rodiny. Ale historici říkají, že snahy pana Karagodina, které zaznamenal na svém blogu, jsou neobvyklé svou pílí a podrobnostmi ve svém odhodlání odhalit pachatele. Dny poté, co pan Karagodin dokončil své vyšetřování, skupina Memorial publikovala online databázi s asi 40.000 představiteli NKVD (sovětské tajné policie), kteří sloužili ke konci roku 1930.

Tyto dvě události vyvolaly debaty v novinách, na internetu a politických talk show. Měli by Rusové hledat pachatele desítky let starých zločinů? Vedlo by to ke smíření nebo nového rozdělení ve společnosti?

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl komentovat databázi Memorialu. "Tato otázka je velmi citlivá," řekl novinářům na konci listopadu. "Je jasné, že názory se liší,jsou tam diametrálně odlišné pohledy. Obě strany mají dobré argumenty."

Rodina pana Karagodina nic nevěděla o osudu Stepana až do roku 1955, než vyšetřovatel přišel klást otázky, když se úřady vrátily k případu a řekl jim nepřesně, že Stepan zemřel ve vězení.

Na jaře 2012 našel pan Karagodin starý zápisník, kde si jeho otec načmáral informace o případu. O několik dní později, vešel do kanceláře FSB v Tomsku (nástupce NKVD a KGB) a řekl důstojníkovi ve službě, "Došlo k vraždě."

Bylo mu dovoleno vidět spisy, ale brzy si uvědomil, že v nich byly obrovské mezery. Obrátil se k úředníkovi FSB sedícím vedle něj: "Kde je tělo? Kteří lidé ho ho zabili?" vzpomínal jak se ptal. "Byli v šoku," říká. "Ptal jsem se na logické a jednoduché otázky, které nejsou používány při jednání."

Denis zaslal požadavky do archivů po celé zemi. Čím více překážek mu úředníci házeli do jeho průběžného šetření (věta "Nejsou o něm žádné informace" byla typickou reakcí), tím více byl rozhodnut to odhalit všem zúčastněným.

Každý dokument pak vedl k dalšímu rozkazu, jinému seznamu, jiné fotografii a pomalu odhaloval řetěz, který začínal u samotného Stalina. Sovětský diktátor v roce 1937 podepsal dekret vyzývající k zatčení a popravě "proti-sovětských elementů." Rozkazy šéfa NKVD Nikolaje Ježova následovaly, včetně seznamu těch, kteří mají být zastřeleni nebo odesláni do gulagu v každém regionu.

Stepan Karagodin, narozený v roce 1881 v obci 200 mil jižně od Moskvy, byl zřejmým cílem. Byl v roce 1928 během kampaně proti kulakům, nebo bohatým rolníkům vyhoštěn do vesnice severně od Tomsku v centrálním Rusku. NKVD ho zatkla 1. prosince 1937. Přiznal se, že je japonský špión a o dva dny později byl 21. ledna 1938 popraven. Dokumenty odkryté Denisem naznačují, že přiznání bylo falešné a bylo získáno mučením. Stepan byl později očištěn.

Případy jako Stepan Karagodin nebyly nic neobvyklého. Více než jeden milion lidí bylo popraveno z politických důvodů za Stalina, zatímco miliony dalších byli posláni do gulagu nebo byli deportováni, podle Nikity Petrova, historika Memorialu.

Kousek po kousku, pan Karagodin postavil svůj případ, sledováním státních zástupců, bezpečnostních agentů a dokonce i řidičů černých automobilů, kteří transportovali zatčené. Dne 12. listopadu získal poslední článek řetězu: kopii příkazu popravy a podepsanou poznámku tří katů, která potvrzuje nadřízeným, že příkaz byl proveden. "Máme je všechny!" Prohlásil na svém blogu.

Kritici pana Karagodina a Memorialu tvrdí, že ukazují prstem na minulost, aby oživili staré nepřátelství a vytvořili trhliny ve společnosti. V diskusi na státní televizi minulý měsíc, šéfredaktor listu Komsomolskaja Pravda, hlavní pro-Kreml tisk, řekl, že lidé by se měli soustředit na problémy v současné době. "Nebudeme do něj kopat. Všichni jsou mrtví, "řekl šéfredaktor Vladimír Sungorkin.

Ale pan Karagodin svým stoupencům říká, že Rusko potřebuje mluvit o své minulosti, aby se dosáhlo smíření a zabránilo se opakování této ponuré historie. "Nic rozděluje společnost více než mlčení o tématech utrpení a potlačení našich vlastních lidí," řekl pan Petrov z Memorialu. "Musíme pochopit, že dobro a zlo a ne iluzi, že vše je v pořádku ve společnosti."

Týden poté, co dokončil své vyšetřování, pan Karagodin dostal e-mail od vnučky jednoho z katů. Přečetla si o roli jejího dědečka z blogu. "Nespala jsem několik nocí," napsala vnučka, kterou pan Karagodin nazýval jenom jako Yulia. "V duchu jsem pochopil, že nejsem zodpovědný za to, co se stalo, ale nemohu vyslovit své pocity."

Jeden z jejích vlastních pradědečků byl zatčen a už nebyl nikdy spatřen. "Takže nyní se ukáže, že oběti a jejich kati jsou jedna rodina," napsala.

Pan Karagodin odepsal nabízeje smíření: "Nenajdete ve mně nepřítele nebo útočníka, jen osobu, která chce skoncovat jednou provždy s touto nekonečnou ruskou krvavou lázní."

http://www.wsj.com/articles/a-russian-fights-for-stalins-victims-1481896844